h BYLINÁŘSKÁ PORADNA g

   Mohlo by se zdát, že bylinářská sezóna nám pomalu končí, ale naopak je čas ke sběru přehršle plodů a také k vyrývání kořenů. Tady je pár typů, jak se dají dary přírody také využít.

h Bylinná kosmetika

vVLASY

Doporučované byliny pro péči o vlasy

   Udělala jsem  menší „výcuc“ z literatury. Je to spíš takový orientační přehled. Autoři si někdy mírně protiřečí :-). Nejlépe je asi vytvořit vlastní kombinaci či najít tu jednu správnou bylinu. Zde pár typů.

Mastné vlasy: měsíček, přeslička, citrónová šťáva, meduňka, levandule, máta, rozmarýn, řebříček

Suché vlasy: lopuchový kořen, kostival, černý bez – květy, šalvěj, kopřiva

Pro posílení růstu, pro lesklé a husté vlasy: kopřiva, měsíček, přeslička, lípa – květ, svízel přítula,

                                                                     šalvěj, rozmarýn

Prevence proti lupům: lopuchový kořen, heřmánek, rozmarýn, kopřiva, tymián, svízel přítula

K uklidnění svědění pokožky: heřmánek, kostival

Dále můžete vyzkoušet: březové listy, ořechové listy, listy černého bezu, vlaštovičník apod.

Vlasové oleje  -pro posílení vlasů. Výhodou oproti zábalům je, že si ho můžeme připravit do zásoby a aplikace je jednodušší a méně časově náročná.

   U mastných vlasů používáme k masáži před umytím (vhodné požít i do zábalů). Aplikujeme pouze malé množství oleje, aby jsme vlasy totálně „nezmastili“ a pak olej bez problémů umyli. Po umytí masírujeme lihovou tinkturou (např. níže uvedenou kopřivovou), masáže můžeme provádět denně.

   U suchých vlasů můžeme olejem přesušenou pokožku a vlasy mírně promastit i po umytí.

Jalovcový olej

    Čerstvé dozrálé jalovčinky rozdrtíme a vložíme do lahve. Čerstvý zázvor nakrájíme na malé kousky nebo nastrouháme a přidáme k jalovci (9 dílů jalovce na 1 díl zázvoru). Přelijeme olivovým olejem a necháme za občasného promíchání luhovat cca 10 dnů. Návod radí pak uchovávat v ledničce, ale jelikož olivový olej nemá moc rád chlad (kalí se), tak bych to nechala luhovat déle a pak slila a nechala při pokojové teplotě, dle mě se tomu nemůže nic stát.

Lopuchový olej na vlasy a popáleniny

    40 g drceného kořene lopuchu louhujeme 10 dní ve 100 ml olivového oleje, pak scedíme přes plátýnko. Používáme na masáž hlavy pro růst vlasů a snížení tvorby kožního mazu, vhodný také na popáleniny. Kořen sbíráme z mladých růžic listů, ne starých kvetoucích nebo odkvetlých lodyh, které jsou už příliš dřevnaté.

Bylinné oleje

    Čerstvé bylin (vybereme např. z „Doporučovaných bylin pro péči o vlasy“) nakrájíme a necháme luhovat cca 2 týdny v oleji (olivovém, slunečnicovém – můžeme přidat také trochu např. mandlového, jojobového apod.- dají se sehnat v zelených lékárnách a zdravé výživě jako masážní oleje). Pro větší koncentraci můžeme postup zopakovat s čerstvými bylinami.

Vlasové zábaly

    Používáme před mytím vlasů k celkové regeneraci. Všechny ingredience smícháme, rovnoměrně naneseme na vlhké vlasy, zabalíme do igelitu (osvědčila se mi igelitová čepice, která se používá na barvení vlasů) a do ručníku (dobré je ho předehřát např. na topení). Necháme působit nejméně ½ hod., čím déle, tím lépe. Pak opláchneme a umyjeme šampónem.

Žloutkové

    Základem je vaječný žloutek (bez blanky a poutka), ke kterému můžeme přidat např.

bezbarvou henu (cca ½ doporučované dávky, kdysi bývala celkem levná, ale časy se mění, kdyby jste objevili nějaký dobrý a levný zdroj, napište prosím), trochu piva, olivového oleje (můžeme použít i vlastní bylinný vlasový olej viz výše), případně i medu, citrónové šťávy, otrub. Vše smícháme (pozor, neděláme moc řídké, aby nám to pak nestékalo). Pozor! Neoplachovat horkou vodou, vajíčko by se nám ve vlasech uvařilo a pak to sundávat...Hečawin by vám o tom pověděla víc :-))

Olejové

    Použijeme k nim výše uvedené vlasové oleje. Do dlaní vlijeme trochu oleje (olej můžeme případně i mírně nahřát), ruce promneme a olej dobře vmasírujeme do pokožky i vlasů. Dále postupujeme jako u předchozích žloutkových – zabalit, nechat působit...Tento typ zábalů nemám vyzkoušený. Hečawin s tím určité zkušenosti má a asi by nedoporučovala to s množstvím oleje moc přehánět.. :-)

Domácí  šampóny

Bylinný šampón

    1 velká hrst kopřivy, 1 lžíce ořechových listů, 1 dětské mýdlo

(Moje babička používala k umývaní vlasů obyč. mýdlo s jelenem, po umytí však vlasy spláchovala octovou vodou, případně dopněnou o nálev z nějaké bylinky např. opět kopřiva, bříza...viz níže)

    Kopřivu a ořechové listí povaříme 5 minut v 1 litru vody, necháme 1 hodinu vyluhovat, potom přidáme postrouhané mýdlo a rozvaříme s bylinkovým odvarem. Přidáme 10 kapek tea tree (čajovníkového oleje). Můžeme přidat ještě 6 kapek obíbeného éterického oleje (levandule, máta, eukalyptus, citrón, jablko...)

Další variantou je použít do šampónu nálev bylin pro podporu růstu vlasů –viz níže.

    Tímto šampónem nejen pustí všecka špína, ale rostlinné složky jsou příznivé pro vlasy i pokožku. Přípravek je velmi laciný, účinný a vlasy (působením ořechového listí) mají svěží a jasnou barvu.

Žloutkový „šampón“

    Pečlivě oddělíme žloutek od bílku a naneseme na vlasy, ovšem bez blány a potka. V ruce blánu poričíme a tekutým obsahem vlasy umyjeme. Mě se osvědčilo dát žloutek do hrníčku, chvilku ho tam nechat „oschnout“ a pak stačilo hrníček obrátit, blána „přischla“ ke dnu a obsah jsem bez problému nalila na vlasy.

    Paní, která to doporučovala, má dlouhé a pěkné vlasy a umývá si je prý pouze tímto způsobem. Tak jsem to vyzkoušela ..a světe div se, ono to funguje. Žloutek se na mokrých vlasech mírně napěnil a vlasy byly jako po umytí normálním šampónem, jen byly trochu cítit žloutkem, což se dá lehce odstranit některým z výše uvedených oplachů.

Šampon z mydlice

    l lžička sušeného nakrájeného kořena mydlice nebo hrst stonků s listy nakrájené nahrubo, 0,5l vody. Vroucí vodou přelijeme mydlici, můžeme přidat i další byliny a luhujeme cca 30 min. Scedíme. Šamponový roztok uchováme mimo přímé světlo a můžeme používat asi týden. (Některé recepty doporučují byliny povařit cca 20 min a sušený kořen mydlice před použitím přes noc namočit).

    A ještě něco o mydlici...

    Mydlice lékařská obsahuje velké množství saponinu, což je látka, která pění ve vodě a má mírné čistící účinky. V minulosti se z rozlámaných kousků kořene namočených ve vodě připravoval prací prostředek. Po vynalezení technologie výroby mýdla se mydlice přestala používat. Přesto ji ještě dnes občas používají restaurátoři k čištění historických oděvů nebo choulostivých starých tapet.
   Díky pěnivému saponinu se mydlice používala také jako léčivka proti zácpě, na pročištění krve, rozpouštění hlenů a zevně k některým onemocněním kůže. Saponin je však látkou jedovatou, při dlouhodobějším používání se může objevit nutkání na zvracení a čistě teoreticky je možný i rozpad červených krvinek.

Oplach - „kondicionér“  

Bylinný nálev

    Použijeme nálev z bylin případně s přidáním octa (neutralizuje zásadité mýdlo). Můžeme vybrat z „Doporučovaných bylin pro péči o vlasy“, případně je různě kombinovat a vytvářet vlastní variace.

     Jen orientačně – na cca ½ l vody použijeme 2 lžíce sušených bylin (čerstvých musí dát víc), které vložíme do vroucí vody a necháme přikryté vychladnout. Vlažný nálev scedíme a opláchneme jím umyté vlasy. Pak hlavu zabalíme na 10 min do ručníku.

    K oplachu můžeme použít i nálev bylin pro podporu růstu vlasů –viz níže.

Bylinný ocet

    Praktickou variantou je také vyrobit si bylinný ocet, ten dát do rozprašovače a po umytí vlasy postříkat a opláchnout (osobně bych ho zředila vodou nebo nějakým bylinným nálevem) nebo můžeme bylinný ocet přidat k bylinnému oplachu viz výše.

    Na splachování vlasů po umytí používáme nejlépe vinný ocet. Mírně ho zahřejeme a nalejeme do sklenice s nakrájenými bylinami - pro vůni i posílení vlasů (např. tymián, máta, kopřiva, měsíček apod.). Necháme cca týden luhovat a slijeme (postup můžeme ještě opakovat s novou dávkou bylin, aby byl ocet „koncentrovanější“).

Nálev pro podporu růstu vlasů

    Ve stejném poměru smícháme kopřivu, list ořešáku (mladé špičky), list břízy a černého bezu (můžeme přidat i vlaštovičník). Zalijeme vodou a přivedeme k varu. Odstavíme a necháme 3 min luhovat, slijeme a polovinu aplikujeme na vlasy spolu s šamponem (dříve se používalo jádrové mýdlo). Hlavu promasírujeme, opláchneme a nakonec vlasy přelijeme druhou polovinou nálevu. Již neoplachujeme.

Vlasová tinktura (voda) – kopřivová

    Kdysi dávno jsem si ji vyrobila a zkusím to znovu. Je vhodná především na podporu růstu vlasů. Pro lepší aplikaci, aby se vlasová voda dostala bez větších ztrát přímo na vlasovou pokožku,  je vhodné ji nalít do flaštičky od „průmyslové“ vlasové vody, která má už také aplikátor, osvedčil se mi i malý rozprašovač.

Nejlépe je aplikovat vlasovou vodu každý den na vlasovou pokožku a jemnými krouživými pohyby vmasírovávat tak cca 2-3 min. Vlasová pokožka se tak i lépe prokrví, čímž se lépe vstřebají účinné látky a vyživí vlasové kořínky.

    Oddenky (kořeny) kopřivy – sbíráme nejlépe na podzim, případně také brzy z jara. Opereme, nakrájíme na kousky a naložíme do akoholu - alespoň 40%. Necháme luhovat při pokojové teplotě a občas protřepeme. Asi po týdnu scedíme, vymačkáme. Hotové můžeme zředit vodou max. v poměru 1:1.

vPLEŤ

Levandulová pleťová voda

    Dle rady Škankápiho taťky jsem si v létě namočila do slivovice levandulové květy. V zimě jsem si na to vzpomněla a zkusila využít jako pleťovou vodu. A ejhle, ono to funguje! „Voda“ je velmi hojivá a tudíž vhodná na problematickou a mastnou pleť. Má desinfekční a stahující účinky. Je pravda, že slivovice je z ní pořád trochu cítit, ale po ošetření pleti pleťovou vodou  můžu po nějaké chvíli obličej případně umýt čistou vodou a velmi jemně ošetřím krémem či mastí  (např. níže uvedenou měsíčkovou), alkohol totiž také vysušuje. V této podobě je „pleťová voda“ vhodná spíše na lokální ošetření pleti, prostě tam, kde je to zrovna potřeba, ale má taky úžasné čistící vlastnosti. Používám ji také občas na celo pleť a často lokálně jsem s ní velmi pokojená, tak dobrou pleť jsem už dlouho neměla..

    Na „pleťové vodě však hodlám nadále pracovat. Zkusím ředit vodou, aby byla jemnější, případně použít jiný alkohol než slivovici, ale ta je úžasná sama o sobě, tak u ní asi zůstanu...

Pokud máte nějaké recepty na „domácí pleťové vody“ apod., pošlete mi je, prosím.

Pleťová voda na trudovitou pleť

    Z nati řepíku lékařského připravíme nálev (cca 1 lžičku sušené drogy přelijeme 2 dl vody a necháme cca 15 min. luhovat), přecedíme a smícháme s malým množstvím lihu. Používáme jako čistící a stahující pleťovou vodu, která lečí i drobné záněty.

    (Osobně bych možná zkusila i opačný postup- udělat z řepíku lihovou tinkturu a pak zředit vodou  Pokud ovšem nemáme po ruce čerstvý řepík a nechceme požívat příliš alkoholu, je 1. varianta lepší, ale řekla bych že méně trvanlivější– chce to vyzkoušet).

Měsíčkový krém

    – hojivý, výborný na rány, popáleniny, opruzeniny, exémy., suchou kůži. Vhodný na pokožku celého těla. Mám s ním velmi dobré zkušenosti, třeba i pro ochranu pleti před mrazem. Používá ho celá rodina. Velmi oblíbený také u dětí, Vojtíšek mu říká „kouzelná mastička“ :-)

    Do rozpuštěného sádla dám nasekané květy měsíčku (kolik se nejvíc vejde), chvíli škvařím, pak nechám do druhého dne odstát. Pak rozpustím, scedím květy a přidám včelí vosk (cca 10 dkg na ½ kg sádla) a míchám na ohni do úplného rozpuštění vosku. Uchováváme v ledničce.

    Verze II: Sádlo rozpustíne ve vodní lázni (požijeme k tomu 2 hrnce – 1. na sádlo, 2. na vodu), přidáme měsíček a zahříváme na mírném plameni cca 2 hod (?!), necháme stát 2 dny a pak postupujeme jako u předchozího receptu. Tento způsob nemám ozkoušený, ale asi bych volila něco mezi...

h Čínská medicína

      Pokud máte zdravotní problémy a současná moderní medicína vám nedokáže zcela pomoci, nabízí se zajímavá alternativa v podobě tradiční čínské medicíny. Základní informace naleznete např. na http://www.tcmherbstrade.cz/produkty.php . Doporučuji knihu Petra Hoffmanna: Na frekvenci čínské medicíny. Dá se sehnat v knihkupectvích, případně mohu zapůjčit. Velmi zajímavá kniha také pro „zdravé“, i když tradiční čínská medicína říká, že o své zdraví se máme především starat, když jsme zdraví , a ne až jsme nemocní. Rady také ohledně stravování a životního stylu. Zajímavé kapitoly věnované dětem, ženám a „ženským problémům“....

h Speciální rady jak na zimu – „prohřívací“ koření

Inspirovala jsem se čínskou medicínou a zaměřila se více v zimě na „prohřívací“ koření, ale uvědomila jsem si, že naše tělo je opravdu „chytré“ a samo si říká o to, co potřebuje. Podle čínské medicíny je vhodné se právě v zimě zaměřit na prohřívací elementy – patří sem např. skořice, hřebíček, zázvor apod. - už si asi na víc nevzpomenu. Všechno má být v rovnováze, když je zima, zahříváme!!! Tak  už chápu, proč máme v zimě takovou chuť na svařák, zázvorky, teplý jablečný kompot apod. Já jsem si k tomu ještě přidala:

 čaj másala   - do kastrůlku dáme vařit vodu a na 1 dl přidáme 1 čajovou lžičku cukru (případně nesladíme a až hotové si osladíme medem, což doporučuju právě při nachlazení), chvilku povaříme a přidáme černý čaj ( cca 1 čaj. lž. na 1 dl vody) a koření  - přibližně ve stejném poměru (zázvor, bílý pepř, skořice, hřebíček, kardamon), ale dle individuální chuti doporučuji si množství a poměr jednotlivých složek vyzkoušet, právě při nachlazení se mi osvědčilo dát víc skořice, hřebíčku a zázvoru.

Čaj s kořením povaříne cca 1 min. a pak přidáme mléko ( v poměru 1:1, 1:2 – prostě podle vlastní chuti). Lepší je plnotučné, ale vystačíte si i s polo..Necháme vzkypět, ihned odstavíme a scedíme. Také jsem zkusila do hotového přidat lžičku másla a bylo to opravdu výtečné.

Při nachlazení a bolesti v krku to byl opravdu balzám

zázvorový čaj – varianta I - nastrouháne čerstvý zázvor, přelejeme vařící vodou, přidáme

                               med a citron. Pozor se zázvorem, dobrý ale pálivý!

- varianta II – k čerstvému zázvoru přidáme černý čaj, mléko a med

kandovaný zázvor – děsně pálivý, ale děsně dobrý a prohřívající

Tak se mějte a zahřívejte!!!

h Hayčawinin bylinář

A je tady! Zimní plískanice jsou za dveřmi, bude nás ničit suchý vzduch přetopených místností, náhlé přechody z horka do zimy…..a ještě se k tomu přidají nějaké ty chřipky a rýmy……hééépčí….

Co tedy dělat….

Když na nás něco leze….

Když na nás něco leze, a není to pěkný chlap, měla by se toho každá slušná ženská zbavit!

A když je to parta zákeřných bacilů a virů, musí nastoupit účinná kůra, která dokáže naše tělo těchto nevítaných hostů zbavit! Tak se chci s vámi podělit o to, jak se těchto vetřelců zbavuji já. Pozor, nejde o obecné proklamace vyčtené z knih, ale o seriózní empirický výklad!

Vím, že to s čím se chci podělit nejsou žádné objevy, ale cenné je na tom to, že jsou to poznatky „in natura“, o jejichž funkčnosti jsem přesvědčena. (Tedy žádné „kecy“!)

První příznaky nachlazení a chřipky bývají nenápadné, u každého člověka jiné. Velmi se mi však osvědčilo dávat na tyto prvotní nenápadné signály pozor a okamžitě (!) nasadit preventivní kůru. Příznaky jsou různé. Mě třeba pobolívají večer klouby (pozn.- platí cca do 40 let věku, v pozdějším věku už to nebývá příznak nachlazení J), chce se mi spát, nejradši bych se pořád někde nahřívala a pořád bych něco prolévala hrdlem J. A to vše je dobré dělat! To vše si tělo říká samo. Každému asi trochu něco jiného.

Co s tím?

- Mám pocit, že bacilové jdou „vyplavit a utopit“ (odborně: nenechat vysušit sliznice). Proto 

   za den vypiji několik litrů čaje. A to čaje horkého, bylinkového, s citrónem a s medem.

   Podle mých zkušeností je med velkým pomocníkem! Kupuji ovšem jen od soukromníka,

   popř. z obchodu zdravé výživy, kde je jakž takž záruka ne-chemie.

- Pak je dobré okamžitě se začít dopovat vitamíny, více používat citrón, ale i jablka a jiné

ovoce. Na co má člověk chuť (tj. na co má tělo „chuť“.). Na toto musí člověk myslet a 

přinutit se!

- Večer si dopřávám horkou koupel. A vůbec nenapouštím plnou vanu, je to zbytečné. Do horké vody přidám trochu bergamotového oleje. Tělíčko se v horké vodě krásně prohřeje a ztuhlé svaly se uvolní. (Dobrá je samozřejmě i sprcha.).

- A pak se snažím přinutit se jít o něco dřív spát, aby se ta moje tělesná schránka měla čas regenerovat.

- Pozor na suchý vzduch v místnostech! Květiny s miskou vody a aromalampičky jsou dle mého skvělými (minimálními) zvlhčovači vzduchu.

Na různé neduhy mám ráda různé bylinky, ale vím, že jiný člověk preferuje jiné druhy. Myslím, že každý má svou „srdeční“ bylinku, kterou si oblíbí a která mu určitě pomáhá. Tu si ovšem každý musí najít sám.

Moje osvědčená a oblíbená bylinková směs proti nachlazení (preventivní) obsahuje: šalvěj lékařskou (dezinfikuje), mateřídoušku a třezalku (zklidňují mysl, krásně, ale nevtíravě voní). A do čtveřice ještě přidávám jednu bylinku, podle momentální „chuti“ a „nálady“.

Směs, kterou si vždy míchám, je podle mě nejlepší maximálně ze 3-4 druhů bylin. Ve směsi je většinou jen 1 „silná“ bylina. K těmto „silným“ či „dominantním“ bylinkám patří hlavně šalvěj, máta, lipový květ, černý bez, mateřídouška (záleží na druhu). (Lze namíchat i směs 2 „silnějších“ bylin, jako máta + šalvěj, lipový květ + mateřídouška. Některé další „silné“ byliny však, dle mého soudu, míchat nelze.) Většinou použiji větší podíl této „silné“ bylinky a doplním několika druhy „slabších“ (méně aromatických, chuťově méně výrazných) bylin.

Čaj pouze z 1 druhu „silné“ byliny je pro mne osobně méně chutný. (Zjistila jsem však, že většině chlapům nevadí, naopak!) Čaj pouze z jedné „slabé“ byliny je mdlé chuti. (Tentokrát nechutná ani chlapům.)

- Při nastupující rýmě je skvělý lipový květ! Krásně voní a uvolňuje hleny.

- Heřmánek také uvolňuje hleny, kdo snese, může ho používat při rýmě při napařování.

   Dezinfikuje.

- Na nachlazení je výborný také květ černého bezu. Ale pozor, je velmi aromatický, člověk na

   něj musí mít „chuť“!

- Na vykašlávání je dobrý květ divizny. Květy na sobě mají chloupky a dráždí ke kašlání.

- Pokud nemůžu, ale chci usnout, přidám do čaje meduňku. Někoho jen uklidňuje, mě přímo

   uspává.

- Máta peprná podpoří trávení, není špatná při rýmě (obsahuje mentolové silice). Je to

   „silnější“ bylinka, myslím, že chlapi ji mají oblíbenější než ženské.

- V  zimě dávám do čajů rozdrcené šípky (vitamín C).

- Hádejte co je na podporu dobré mysli? - Dobromysl! A je to tak, zklidňuje. Patří k těm 

   „jemnějším“ bylinkám jako mateřídouška a třezalka – „ženský prvek“.

- Při nadýmání přihodím do jakéhokoli čaje fenykl.

- Jako (především jarní) očista je dobrý čaj z kopřiv (pozn.: ne „dobrý“ ve smyslu „chutný“).

V menším množství používám i další bylinky, které ale nemám ještě tak „ohmatané“. Proto je do bylinkových čajů přidávám jen v menším množství. Sbírám listy jahodníku, maliníku, květy prvosenek (ne ve velkém!), mařinku vonnou, světlík lékařský, kontryhel, řebříček, hlošinky, řepík lékařský….

Vše sbírám na loukách po beskydských a jiných kopcích, středomořskými bylinami (šalvěj lékařská, levandule, měsíček…) mě zásobuje mamka, která je pěstuje na zahradě. To znamená, že jsem já nebo mně blízký člověk s bylinou v kontaktu od (pěstování), utržení, přes sušení, ukládání do pytlíků a sáčků, až po vaření čaje. Také v tom se, dle mého, projeví poté síla té konkrétní bylinky. Bylinkám člověk musí důvěřovat. Musí si však hledat ty svoje. Ty, které mu sednou na ty jeho neduhy a k jeho povaze. Jsou to možná právě ty, které se nám líbí, ani nevíme proč. A samozřejmě je důležité věřit! Stále totiž platí: Věř a víra tvá tě uzdraví!

Přeji vám zdravého ducha podporovaného horkými bylinnými čaji!

Hayča.

h Další bylinné recepty

Naprosto souhlasím s kolegyní Hayčaslavou! Ale znáte mě, musím taky přijít se svou troškou do mlýna.

Jak píše Heča, nejlépe je pozorovat své tělo a prevence je důležitější, než cokoli jiného.

Osobně praktikuju na zvýšení obranyschopnosti (při jakékoli příležitosti, kdy se tělo dostává do stresu, vypětí, „ohrožení“, jakékoli „disharmonie“) rakytníkový sirup či šťávu (pozor dost hnusné, musí se přebít jinými chutěmi, ale obalamutila jsem i Vojtu, takže se to dá). Také je velmi vhodná třtinová melasa (taky dost hnusná, ale v čaji se dá), kterou je dobré užívat denně. No a vše co píše Heča. Každý si asi musí najít svůj způsob a obrany a „nabytí“ sil. Babička mě furt honí, abych objímala stromy, chodila bosky v rose, chroupala čerstvé pampelišky, měsíček a lichořeřišnici a má pravdu!

Kašel

Velmi se mi osvědčily sirupy. Vyrábím:

Podbělový

Smrkový

Oba užívat s mírou, ne ve velkém množství!

Mateřídouškový – výborný pro děti, velmi chutný!

Nachlazení

Můj recept je  - základ květ černého bezu  + kvetoucí nať tužebníku jilmového (protizánětlivý, také např. na bolesti kloubů) – dále přidávám  buď mateřídoušku, lipový květ, nebo obojí.

Puškvorec – čistící prostředek. 1 čajová lžička nastrouhaného kořene se přez noc luhuje ve ¼ l vody, ráno scedí, mírně ohřeje a pije, nebo spíše se pokouší pít, ale i Osni to vypil!!!

Bezinkový likér – protizánětlivé účinky, nejlepší účinnost právě v kombinaci s alkoholem!!!

Velmi dobrá je i silná česneková polévka (česnek nevařit, desinfikuje....) s dostatkem majoránky (působí podobně jako např. mateřídouška a tymián)

Skvělá pohodová směs

Dobromysl, mateřídouška (citronová), máta, heřmánek -  stejný poměr nebo dle huti a zaměření viz. Heča. Výborné pro dobrou mysl i žaludek, což spolu souvisí, nebo jen tak k popíjení a dobromyslnému rozjímání.

Janův olej – vynikající na popáleniny, hojivý. Do skleničky (používám např větší od léků) dáme květy třezalky (nejlépe sbírané brzy ráno, má největší obsah éterických olejů, které na slunci těkají) a zalejeme kvalitním olejem, používám olivový panenský. Dáme za okno na sluníčko asi na 14 dní, scedíme. Olej získá krásnou červenou barvu.

Co mě bylinky naučily?

      Jsem ráda, že s Hečou  máme hodně podobný pohled. Když se rozhodneme léčit se bylinkami a jinými přírodními prostředky, musíme tomu opravdu věřit, jejich působení, svému tělu, ale také se trochu jinak dívat na nemoc. Mé všelijaké nemoci, kterými jsem už prošla a neustále procházím, mě toho dost naučily a jsem jim za to vděčná.

   Důležité, podle mě je, dívat se na sebe celkově, tudíž vše psychické, citové, přímo souvisí s tím fyzickým. Takže když jsem nějak psychicky stresovaná, rozhozená, nevyrovnaná, projeví se to dříve či později nějakou nemocí, tudíž každá nemoc má svou psychickou (když půjdeme ještě dál – i duchovní) rovinu a ukazuje nám, na naše „nefyzické problémy, i když si je v naprosté většině případů neuvědomujeme, nebo nechceme uvědomovat (viz. např. Louise L. Hay : Miluj svůj život, holistická medicína, Fools Crow apod).

Naše nevýhoda také je, že jsme zvyklí na užívání léků, které stačí jen spolknout a čekat, jestli do čtvrthodiny zaberou, když ne, vzít si jiné, spoléhat, že doktor předepíše něco opravdu účinného a my budem jen polykat, polykat, případně ležet a polykat.

      Když se rozhodnem pro bylinky, musíme počítat, že se musíme o své tělo starat sami, naslouchat mu a věnovat pozornost. Musíme vložit svou vlastní energii do sběru, dobré přípravy „léku“. Také užívání je dlouhodobější a potřebuje víc času a úsilí. Všechno jde pomalej a pozvolněj.

     Také je pravda, že řada rostlinných meducín má přímo odpornou chuť, viz např. puškvorec, ale jak říká čínské přísloví: „Dobrý lék chutná hořce“. Lze použít také různé finty např. Kopřivový čaj je lepší s přidáním fenyklu či anýzu (či obojího). Je to vynikající čistící prostředek, ovšem všeho s mírou,  není příliš vhodný pro nás ledvináře.